Mám AI nástroje zmínit v poděkování?

U nástrojů na vyhledávání to není vždy nutné, ale je to čím dál běžnější. Krátká zmínka jako „Při vyhledávání literatury pomohl [nástroj]“ je namístě, pokud chcete být transparentní. Některé časopisy použití AI zakazují úplně (ano, mluvíme o tobě, Science).

Považuje se používání AI k hledání prací za podvádění?

Ne — je to totéž jako použití jakéhokoli vyhledávacího nástroje. Vyhledávání s pomocí AI se stává běžnou součástí moderního výzkumu. Problém je jedině tehdy, když citujete zdroje, aniž byste je četli. I tady to ale některé školy, katedry nebo časopisy vidí jinak.

Co když jsem práci našel přes ChatGPT a ona neexistuje?

Jo, to se stává. AI chatboti si často halucinují (my dáváme přednost termínu konfabulují) věrohodně znějící citace, které nejsou skutečné. Než cokoli citujete, vždy ověřte existenci přes Google Scholar, knihovní databázi nebo web časopisu.

Co když má AI nástroj DOI nebo citovatelný formát?

Některé nástroje jako Semantic Scholar mají pro svou platformu doporučený citační formát. Použijte ho v metodologii, když popisujete průběh vyhledávání, ne u jednotlivých prací, které jste našli.

Můžu věřit shrnutím prací od AI nástrojů?

Používejte je k předběžnému výběru a posouzení relevance, ne jako náhradu čtení. Shrnutí od AI můžou ztratit nuance, zkreslit zjištění nebo postrádat důležitý kontext. Vždy ověřte proti originálu.

Jak citovat zdroje, které jste našli přes AI nástroje

AI nástroje pro výzkum mění to, jak hledáme literaturu. Když ale práci objevíte přes Wonders, Elicit, Semantic Scholar nebo dokonce ChatGPT, citování se rychle zamotá. Máte uvést nástroj? Jen práci? Obojí? Pojďme si to ujasnit.

Krátká odpověď

Citujte zdroj, který jste opravdu četli a použili. AI nástroj, který vám ho pomohl najít, obvykle citovat nemusíte, ale nejspíš budete muset jeho použití uvést v poděkování.

Berte to jako Google Scholar — Google Scholar byste za pomoc s objevením práce necitovali. Stejná logika platí pro AI nástroje na vyhledávání jako Elicit, Consensus, Semantic Scholar, ResearchRabbit nebo Wonders.

Kdy může být potřeba nástroj zmínit

Existuje pár výjimek, kdy dává smysl způsob objevení uvést:

V metodologické sekci, pokud děláte systematický přehled nebo popisujete strategii vyhledávání. Recenzenti i čtenáři chtějí vědět, jak jste zdroje našli. Není to formální citace — je to metodologická transparentnost.

Pokud AI nástroj poskytl shrnutí nebo syntézu, kterou používáte. To je něco jiného než najít zdroj. Když vám Consensus dal tvrzení jako „8 z 10 studií zjistilo X“ a vy tuhle syntézu reprodukujete, necitujete původní práce — citujete analýzu od Consensu. To si žádá připsání.

Pokud vaše instituce nebo časopis vyžaduje přiznat použití AI. Některá místa chtějí vědět o jakémkoli zapojení AI do vašeho výzkumu, včetně vyhledávání literatury.

Co skutečně potřebuje citaci

Samotná práce, článek nebo zdroj — vždy. To, že jste ho našli přes AI, nemění vaši povinnost citovat původní dílo.

Pokud jste přes AI nástroj četli abstrakt, ale pak jste získali a přečetli celý článek, citujte celý článek normálně.

Pokud jste četli jen shrnutí od AI a k originálu se nikdy nedostali, je to problém. Zdroje, které jste opravdu nečetli, byste citovat neměli. Víc o tom níže.

Problém „četl jsem jen shrnutí od AI“

Tady to začne být eticky ošemetné. AI nástroje často nabízejí shrnutí, klíčová zjištění nebo extrahovaná tvrzení z prací. Svádí to citovat původní práci jen na základě tohohle shrnutí.

Nedělejte to.

Když něco citujete, dáváte najevo, že jste se zdrojem pracovali a rozumíte mu. Citovat výhradně na základě shrnutí od AI znamená, že nemůžete ověřit, jestli je shrnutí přesné, můžete přehlédnout kontext, který mění smysl, a v podstatě citujete něco, co jste nečetli.

Lepší možnosti: dostaňte se k samotné práci (Wonders vás k ní navede přímo), použijte shrnutí od AI k rozhodnutí, jestli práci stojí za to číst, nebo pokud se k ní opravdu nedostanete, mrkněte na naši příručku o citování zdrojů, ke kterým nemáte plný přístup.

Jak popsat vyhledávání s pomocí AI v metodice

Pokud sepisujete formální metodologii — pro závěrečnou práci, systematický přehled nebo publikaci — postupujte takhle:

„Prvotní vyhledávání literatury proběhlo pomocí [Wonders/Elicit/Semantic Scholar] a bylo doplněno ručním vyhledáváním v [databázích]. Shrnutí generovaná AI sloužila k posouzení relevance; všechny citované zdroje byly přečteny celé.“

Tohle je transparentní, poctivé a v akademickém psaní čím dál běžnější.

Běžné scénáře

Požádali jste ChatGPT o doporučení prací. ChatGPT si může halucinovat citace, které neexistují. Než cokoli citujete, ověřte, že každé doporučení opravdu existuje. Pokud je práce skutečná a vy jste ji četli, citujte práci — ne ChatGPT.

Použili jste Elicit k hledání prací a extrakci tvrzení. Citujte práce, které jste opravdu četli. Pokud jste v analýze použili tabulky s daty extrahovanými Elicitem, zmiňte to v metodice.

Použili jste Consensus, abyste zjistili, „co říká výzkum“ k nějakému tématu. Pokud citujete syntézu od Consensu (např. „Podle Consensu 85 % studií podporuje X“), musíte to připsat Consensu. Pokud si pak ty studie přečtete sami, citujte je přímo.

Použili jste Semantic Scholar nebo ResearchRabbit k zmapování citační sítě. Nástroj citovat netřeba. Citujte práce, které jste četli.

Krok ověření, který nesmíte vynechat

AI nástroje můžou zobrazit práce, které jsou odvolané, zkreslují zjištění nebo prostě neexistují (hlavně ChatGPT). Než budete citovat jakýkoli zdroj objevený přes AI:

Potvrďte, že práce existuje (zkontrolujte DOI, prohledejte samotný časopis)
Získejte a přečtěte skutečný zdroj
Ověřte, že charakteristika od AI odpovídá tomu, co práce říká
Zkontrolujte, jestli nebyla odvolána nebo opravena

Zabere to čas. Pro věrohodnou akademickou práci je to ale nezbytné.

Přesná úprava vašich citací závisí na požadovaném citačním stylu. Ověřte si konkrétní příručku pro váš obor níže.

Wonders zobrazuje jen skutečné, indexované zdroje — každý výsledek odkazuje na svůj původ — takže to, co citujete, opravdu existuje.